Jak komunikovat s vysoce konfliktní osobou: méně vysvětlování, více hranic

Chcete se domluvit na obyčejné věci, ale místo odpovědi přicházejí výčitky. Z praktického dotazu se stane hádka o vašem charakteru, minulosti nebo údajných selháních. Začnete vysvětlovat, uvádět věci na pravou míru a dokazovat, že jste nic špatného neudělali. Po hodině jste vyčerpaní a původní problém stále nemá řešení.

Právě komunikace s vysoce konfliktní osobou byla jedním z témat mého rozhovoru s advokátkou Danielou Holou, která se věnuje složitým rodinným sporům. V nahraném úryvku, který si můžete poslechnout na mém YouTube kanálu VztahyNevztahy, upozorňuje na potřebu přestat se neustále obhajovat. Vysvětlení vlastního stanoviska totiž nemusí přinést očekávané porozumění ani konec konfliktu.

Když vysvětlení nestačí

Při běžném nedorozumění často pomůže otevřený rozhovor. Popíšeme, co se stalo, vyslechneme druhou stranu a hledáme řešení. Pokud však někdo opakovaně odbočuje od tématu, napadá nás a používá naše odpovědi k dalším výčitkám, může stejný postup vést pouze k další vyčerpávající debatě. V takové chvíli je užitečné změnit očekávání. Nemusíme získat souhlas se všemi svými důvody. Potřebujeme například potvrdit čas předání dítěte, vyřešit platbu nebo sdělit rozhodnutí. Čím jasněji si předem pojmenujeme účel komunikace, tím snáze poznáme, kdy se od něj rozhovor vzdaluje. Označení "vysoce konfliktní osoba" přitom není samo o sobě psychiatrickou diagnózou. Pro rozhodování, jak komunikovat, je podstatnější konkrétní chování: opakované obviňování, manipulace s informacemi nebo nerespektování hranic. Nemusíme druhému určovat diagnózu, abychom mohli změnit způsob, jakým na takové jednání reagujeme.

Přestaňte odpovídat na každou výčitku

Zkuste si představit zprávu: "Zase všechno organizuješ podle sebe. Nikdy ses neuměla domluvit a děti na to doplácejí. V kolik je mám v pátek vyzvednout?" První impuls bývá bránit se. Připomenout všechny předchozí dohody, vyjmenovat vlastní ústupky a odmítnout obvinění. Jenže praktická otázka se tím snadno ztratí pod další vrstvou sporu. Možná odpověď může znít jednoduše: "V pátek budou děti připravené v 17 hodin u mě doma. Prosím potvrď, zda přijedeš. "Taková odpověď nepřijímá výčitky jako pravdivé. Pouze vybírá, čemu věnovat pozornost. Rozlišujte ovšem mezi osobní provokací a tvrzením, které může mít významné důsledky. Závažné nepravdivé obvinění v soudním řízení může vyžadovat věcnou reakci připravenou s advokátem.

Grey rock: stručně a bez osobních detailů

Odborníci doporučují komunikační strategii grey rock, česky šedá skála. Její podstatou je omezit emocionální zapojení do kontaktu, který nelze úplně přerušit. Komunikace se soustředí na potřebné informace, bez rozvíjení osobních témat a bez snahy získat poslední slovo. Prakticky to může znamenat pozdrav, konkrétní sdělení a rozloučení. Pokud je nutné reagovat na náročnou zprávu, zformulujte odpověď písemně a v klidu. Varianta yellow rock zachovává stejnou věcnost, ale přidává běžnou zdvořilost. To může být užitečné například při kontaktu rodičů před dětmi. Příklad takové zprávy: "Ahoj, posílám informace k zítřejšímu výletu. Sraz je v 7.45 před školou, děti potřebují svačinu a pláštěnku. Děkuji a přeji hezký den." Zdvořilost neznamená otevřít prostor pro další osobní debatu. Můžete být slušní a zároveň držet komunikaci v potřebném rozsahu.

Vracejte se k původní otázce

Dalším problémem může být neustálé střídání témat. Ptáte se na jednu konkrétní věc, ale dostáváte dlouhou odpověď plnou starých křivd. Jeden z vhodných postupů se nazývá technika rozbité desky: klidné vracení se k původní otázce. Například: "Potřebuji vědět, zda ve středu vyzvedneš dceru z kroužku." Pokud následuje útok na vaše organizační schopnosti, můžete zopakovat: "Moje otázka se týká středy. Vyzvedneš ji v 16 hodin?" Není nutné opakovat otázku bez konce. Když odpověď nepřichází, můžete stanovit praktický další krok: "Prosím o potvrzení do zítřejších 12 hodin, abych mohla zajistit vyzvednutí." Konkrétní postup samozřejmě musí respektovat existující dohody a případná soudní rozhodnutí.

Hranice formulujte konkrétně

Věta "Chovej se ke mně slušně" vyjadřuje pochopitelné přání, ale neříká, co uděláte, když útoky pokračují. Srozumitelnější hranice může znít: "Pokud budeš křičet, telefonát ukončím. Potřebné informace si potom můžeme předat písemně." Hranice se týká vašeho jednání. Její účinnost nestojí na tom, zda ji druhý schválí. Zároveň pomáhá, když ji dokážete dodržet a nemusíte ji pokaždé dlouze zdůvodňovat. Před odesláním zprávy si můžete položit tři otázky: Co potřebuji sdělit? Je to napsané srozumitelně? Obsahuje odpověď něco, co pouze pokračuje v hádce? Věty psané ze vzteku někdy pomůže nejprve uložit jako koncept a vrátit se k nim později.

Opora pomáhá víc než požadavek být stále klidní

V Desateru pro vstup do systému s narcistou Daniela Holá a Veronika Němečková ( Desatero pro vstup do systému s narcistou - Holá Legal) zdůrazňují odbornou pomoc, budování psychické odolnosti a výběr toho, na co je podstatné reagovat. To je důležité i lidsky. Dlouhodobé napadání může člověka vyčerpat. Když se rozpláčete, rozzlobíte nebo jednou odpovíte příliš ostře, neznamená to, že odpovídáte za chování druhého. Komunikační strategie je pomůcka, kterou se lze učit postupně. Cílem je postupně získávat větší kontrolu nad vlastními reakcemi a chránit síly pro to, na čem záleží. Pokud kontakt zahrnuje výhrůžky nebo násilí, samotná úprava zpráv nestačí a je potřeba řešit také bezpečí a odbornou podporu. Nemůžeme zaručit, že druhý začne spolupracovat. Můžeme ale jasněji určit, co sdělíme, na co odpovíme a kdy další debatu ukončíme.